Sqely stranesssky

Poslední případy snahy o vydělávání na "vynesených" slepicích z velkochovů zaznamenala všechna média - zde nabízíme příspěvek čtenářky z Večerníku Praha, který navhuje možný způsob využití slepic, kterých se velkochovy již zbavují

Slepice necháváme dožít (Večerník Praha, 23.8. 2003)

Reaguji na váš článek "Velkoslepice" mají těžký životní úděl, který popisuje, jak si velkochovatelé nevědí rady s nosnicemi, které po roce přestávají nést vajíčka. Sama si téměř 25 let obstarávám tyto "vynesené" slepice přibližně po 30 korunách za kus z velkochovů. Vždy po několika kouscích, abych měla pro rodinu postaráno o vajíčka. Pokaždé nám snášejí ještě další čtyři roky. Nezanášejí a také jsou strašně vděčné za slušné zacházení. Když je přinesu z drůbežárny, jsou opelichané, bojí se a mívají problémy s chůzí. Za pár týdnů ale nejsou k poznání. Rychle se ochočí a běhají za člověkem jako pejsci.
My si na ně vždy tak zvykneme, že nemáme ani chuť na tu polévku z nich. Necháváme je dožít "do důchodu". Několik se jich dožilo i dvanácit let.
Drůbežárny se slepic zbavují, když mají po prvním snáškovém období, aby je nemusely živit po dobu, když budou nějaký čas odpočívat a zrovna neponesou. Pokud si ale velkochovatel dá do novin inzerát na prodej takových slepic za nízkou cenu, tak se najde dost zájemců o koupi.
Plně souhlasím s tím, že pokud by slepice ve velkochovech měly přijatelnější podmínky, určitě by snášely lépe. Ale co tomusí být za život v těch klecích. Třebaže by se zdálo, že tyhle slepice jsou na malý prostor zvyklé, naopak si strašně rychle zvyknou na volný pohyb a nejspíše po čase nevědí, že někdy v nějakých klecích byly.
J. Sasková, Praha 9